Martinický palác se otevřel veřejnosti

07.09.2007 00:00 | ZaKulturou
V těchto dnech došlo k otevření Martinického paláce pro veřejnost. Pro návštěvníky je přichystána prohlídková trasa, která chce ukázat, jak žili lidé v renesanci. Celou expozici doplňují jedinečné deskové stropy a velké množství fresek.

Martinický palác je čtyřkřídlý palác stojí na začátku Kanovnické ulice, hlavním průčelím obrácený do Hradčanského náměstí. Martinický palác patří k nejkrásnějším renesančním stavbám Prahy z druhé poloviny 16. století. Nejstarší zmínky o všech středověkých objektech v prostoru paláce se datují do druhé poloviny 14.století. Ve druhé polovině 14. století se na místě současného objektu, zvaného také Starý Martinický dům, nacházely čtyři gotické domy, kdy jeden z nich vlastnil známý kronikář Beneš Krabice z Veitmile.

Na gotickou výstavbu navázala výstavba renesanční po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541, kdy pohořelé pozemky postupně získal mezi lety 1552 až 1563 od různých majitelů nejvyšší velitel v uherském Rábu pan Ondřej Teyffle z Zeilberku. Jiří Bořita z Martinic koupil nárožní dům mezi Hradčanským náměstím a Kanovnickou ulicí od Ondřeje Teyffle patrně v roce 1580, přitom zřejmě prodloužil východní křídlo, postavil severní dům při východním atriu a upravil i dům jižní. Do této fáze nepochybně spadá vznik sgrafit(kolem roku 1600) jak na hlavním, tak na dvorních průčelích.

V roce 1618 byly práce přerušeny, neboť došlo k památné defenestraci na Pražském hradě.
Majetek Jaroslava Bořity z Martinic. Byl zkonfiskován, avšak po Bílé hoře se triumfálně vrátil a roku 1621 mu byl udělen hraběcí titul a následujícího roku mu bylo dáno právo nazývat se vladařem města Smečna. Za jeho života doznal palác největšího rozkvětu a stal se významnou renesanční kulturní stavbou. Také se pokračovalo s přestavbou a dostavbou již v raně barokním duchu. Palác byl zvýšen o jedno patro, bylo dostavěno severní křídlo s velkým sálem, doplněny trámové malované stropy a do hlavního průčelí vsazen půlkruhový portál s kamenným ostěním, nad nímž byla zasazena deska s hraběcím znakem Martiniců.