Letní shakespearovské slavnosti: Ve Zkrocení zlé ženy s Vilhelmovou a Zachem uvidíme i Vojtu Dyka

08.06.2011 09:40 | Hru Zkrocení zlé ženy s Tatianou Vilhelmovou v roli Kateřiny a Romanem Zachem v úloze Petruchia v režii Daniela Špinara připravuje jako svou hlavní novinku festival Letní shakespearovské slavnosti. Ten letos proběhne od 23. června do 4. září v Praze, Brně, Ostravě a na Slovensku. Na programu je celkem osm Shakespearových her, naplánováno je 139 představení.

Osobní záštitu nad festivalem převzala i v tomto roce první dáma České republiky Livia Klausová společně s primátory měst Prahy, Brna a Ostravy.


Zkrocení ženy jako zrození ženy

Komedii o hubaté Kateřině a jejím důmyslném krotiteli Petruchiovi napsal William Shakespeare v rozmezí let 1589–1592. „A třebaže patří k nejranějším Shakespearovým komediím, překvapí jemností, složitostí a vyzrálostí divadelní struktury,“ říká o hře překladatel Martin Hilský. Na shakespearovských slanostech se „Zkrocenka“ objevuje už potřetí: Poprvé se v Nejvyšším purkrabství hrála v roce 1995, o pět let později ji tu jako slovensko-české představení uvedl režisér Vladimír Strnisko. V Hilského brilantním překladu ji tentokrát režíruje Daniel Špinar, dramaturgyní je Jana Slouková. „Zkrocení zlé ženy je úžasně vtipnou studií na téma namlouvacích rituálů lidských samečků a samiček,“ říká Daniel Špinar. Podle něj v sobě hra skrývá i velké pravdy: „Například, že pokud chce muž zkrotit ženu, podaří se mu to pouze tehdy, přeje-li si to sama žena. Tahle hra, myslím, mluví i o tom, jak může být osvobozující, když se žena nebojí být ženou a muž mužem. Shakespearovu komedii s mírně nekorektním názvem Zkrocení zlé ženy tak vnímám především jako hru o ženském zrození,“ dodává režisér.
„Rád bych, aby diváci prožili zábavný večer, v němž se budou mísit prvky klasické činohry s happeningem, trochou grotesky, trochou civilu, trochou povídání s diváky a spoustou hudby. Chci, aby divák přišel a aby se bavil. Tahle Shakespearova hra není černobílá ani mravokárná, není ani feministická ani machistická a pojednává o vlastně o naprosto elementárních věcech: O touze člověka patřit k jinému člověku, o hledání šťastného partnerství. A pak především o tom, že tělesná chemie je vždycky silnější než rozum. A toto téma je tu zpracováno nesmírně hravě,“ říká Daniel Špinar.
Roli Kateřiny svěřil režisér Tatianě Vilhelmové, populární filmové, ale i zkušené divadelní herečce. „Kateřina je pro mě ženou svobody a nespoutanosti,“ říká Tatiana Vilhelmová. „Okolí ji vidí jako nezkrotnou, ale to jen proto, že si neví rady s její bezbřehostí. Ona hledá život! Vše, co roste a voní,“ uvádí herečka, které je režisérův výklad o zrození ženy blízký. „Setkání s Petruchiem je pro Kateřinu probuzením její ženskosti. Žena v ní totiž v Petruchiovi konečně získá partnera, s nímž si rozumí. Ani jeden ale nechce tomu druhému ustoupit, neustále se provokují, šprajcují a zkoušejí, kam až můžou zajít. Tohle jiskření jim ale neubírá na vzájemné lásce. V obou je velký oheň a z toho může být jen jeden velký požár!“ říká Tatiana Vilhelmová, která na slavnostech vystoupila už v roce 2000 jako Miranda v Shakespearově Bouři.
„Kateřina a Petruchio jsou solitéři, rychlí, chytří a impulzivní frajeři, kteří jsou díky svým vyhraněným postojům ke světu zároveň trochu osamocení. Což jim vlastně vyhovuje,“ říká Roman Zach, představitel Petruchia. I on se - podobně jako Tatiana Vilhelmová - objeví na slavnostech už podruhé: poprvé si zde zahrál v Marné lásky snaze v roce 2001. „Stane se to, co se v reálném životě moc často nestává, že se tyhle dva světy potkají a mají dvě možnosti: Buď zešílí, nebo se do sebe zamilují. Stane se to druhé – s esencí šílenství,“ pokračuje Roman Zach. „Ale právě proto, jací Kateřina a Petruchio až do té doby byli, si logicky nemůžou nebo nechtějí hned padnout do náruče,“ vysvětluje. Podle něj Petruchiovo „krocení“ spočívá hlavně v tom, že chce Kateřinu přinutit projevit její opravdové emoce a city. „Ale podobné je to i u Petruchia, oba musí odhodit navyklé obrany a pózy. Na konci pak stojí dva čistí, zamilovaní lidé,“ říká Roman Zach.
Přitažlivé je i další herecké obsazení. Kateřininu obletovanou sestru Biancu hraje Lucie Štěpánková, držitelka Ceny Thálie a známá tvář z televizních seriálů (Pojišťovna štěstí, Cesty domů). Biančina podnikavého nápadníka Lucencia ztvární populární herec a hudebník Vojtěch Dyk, alternuje ho Matouš Ruml (seriál Comeback).
O ruku Biancy usilují také David Novotný jako Hortensio a Vladimír Marek coby Gremio. V úloze Baptisty, šlechtice z Padovy a otce obou dívek, uvidíme Pavla Kikinčuka nebo Oldřicha Víznera. Dále hrají Jiří Černý (Grumio), Michal Kern (Tranio), Petr Vančura (Biondello), Jan Novotný (Vincentio), Zdeněk Hruška (Pedant), Lenka Zbranková (Vdova) a v rolích sluhů Jiří Panzner, Tomáš Kobr a Jindřich Nováček.
Autorem hudby, která hraje v představení důležitou roli a charakterizuje i povahy všech nápadníků Baptistových dcer, je Jan P. Muchow.
Scénu v podobě skleníku s jabloní se dvěma druhy jablek navrhla Iva Němcová, kostýmy inspirované současně renesancí i dnešní módou vytvořila Lucia Škandíková.

Premiéra bude 29. června v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu.


Kompletní program naleznete na www.shakespeare.cz

Jindřich IV.

Hru o politice a jednom zvláštním přátelství upravila a zrežírovala Lucie Bělohradská. V roli prince Jindry uvidíme Jana Dolanského, jeho přítele a hospodského kumpána Jana Falstaffa hraje ostravský herec Norbert Lichý, úlohu starého krále Jindřicha IV. ztvárnil Ladislav Mrkvička. „S Falstaffem máme hodně společného – až na to, že já nejsem králem podsvětí, což on tedy byl, protože pro svůj život nutně potřeboval peníze. A těch peněz muselo být v jeho v případě opravdu hodně,“ říká Norbert Lichý, jehož hrdina ve hře zastupuje veselý a rozmarný svět zahálky a londýnských pivnic.

„Podle Orsona Wellese je Falstaff jako vánoční stromek ozdobený samými hříchy, zatímco princ Jindřich je ozdoben pouze svým majestátem,“ říká překladatel hry Martin Hilský, podle něhož jde o geniální přirovnání. „Vždyť vánoční stromek je cosi svátečního a milého, i když ho zdobí samé hříchy. Svět bez Falstaffů, kterému dá nakonec princ Jindra přednost, je jistě světem řádu, ale je to zároveň svět o mnoho smutnější. Ona je totiž, málo platné, s Falstaffy sranda,“ říká Martin Hilský. V dobře obsazené hře dále uvidíme Zdeňku Žádníkovou, jejíž roli svůdné i děsivé vypravěčky Fámy letos poprvé alternuje Klára Melíšková, Martina Písaříka, Martina Preisse, Evu Salzmannovou (alternuje Zuzana Slavíková), Martina Myšičku, Jana Teplého (alternuje Radek Valenta), Jaromíra Medunu, Jiřího Klema, Jiřího Racka, Jiřího Hánu a další.

Podmanivou hudbu k představení složil Jan P. Muchow, scénu vytvořil Ondřej Nekvasil, dráždivé kostýmy pro členy královského dvora i pro podezřelé hejsky navrhla Zuzana Ježková. V Praze se Jindřich IV. hraje od 18. do 23. července a poté od 8. do 20. srpna (denně kromě nedělí vždy od 20.30 hod. v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu). Na Špilberku v Brně bude k vidění od 25. do 27. července a od 29. července do 1. srpna bude uveden i v Ostravě na Slezskoostravském hradě.


ZaKuturou.cz a LSS Vám zanedlouho přinesou soutěž o lístky právě na představení Jindřich IV, takže bedlivě sledujte novinky a Facebook portálu ZaKulturou.cz.