Alšova jihočeská galerie zahájila sezonu Malevičem

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou představuje v Zámecké jízdárně unikátní sbírku ruské malířské avantgardy, která pochází z Muzea umění v Jekatěrinburgu. Z celkového počtu dvaačtyřiceti děl se jich prezentuje třicet šest

Ve čtvrtek 6. května úderem poledne spustila Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou návštěvnický provoz po pandemické pauze. Za speciálního režimu s omezenou kapacitou příchozích, která se reguluje objednávkami vstupenek v rezervačním systému na konkrétní den a hodinu (základní cena 225 korun), se otevřela Zámecká jízdárna unikátní výstavou Malevič – Rodčenko – Kandinskij a ruská avantgarda ze sbírky Muzea umění v Jekatěrinburgu. Expozice bude přístupná do 1. srpna.

HLUBOKÁ NAD VLTAVOU – Po více než ročním odkladu připravená výstava ruské malířské avantgardy slibuje nevšední prožitek. Tvorba z této umělecké kategorie a v takové kvalitě se představuje poprvé na českém území, podruhé v Evropě. Jedinečná kolekce pochází ze sbírky Muzea umění v Jekatěrinburgu a vznikla s cílem zmapovat avantgardní tendence v Rusku za období 1910 až 1920. Tehdy rezonovaly směry jako fauvismus, kubismus, kubofuturismus, neoprimitivismus, rayonismus, suprematismus a konstruktivismus. Sbírku se podařilo zkompletovat na počátku dvacátých let minulého století a přežila bez dalších zásahů v depozitáři, přestože rudá totalita zcela zavrhla tento druh umění.

Z celkového počtu dvaačtyřiceti kusů v originální jekatěrinburské kolekci jich představuje Alšova jihočeská galerie třicet šest. Návštěvník uvidí práce malířů dnes legendárních skupin Kárový spodek a Oslí ocas, které mají pro Rusko stejný význam jako Osma pro Česko. V Károvém spodku (1910–1917) se sdružovali hlavně tvůrci rozvíjející fauvistické tendence a kubismus. Plejádě dominují Michail Larionov, Natalia Gončarovová, Petr Končalovskij, Aristarch Lentulov, Ilja Maškov, Alexander Kuprin, Alexander Osmerkin, Robert Falk, Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič. Souběžně s aktivitami Kárového spodku nicméně docházelo k vymezování proti vlivu západního umění.

Suprematismus je unikát

Výsledkem byla secese některých členů a založení skupiny Oslí ocas (1911), jejíž autoři směřovali k neoprimitivismu a specifické verzi ruského futurismu – rayonismu (předně Michail Larionov, Natalia Gončarovová a Kazimir Malevič). Po vyvrcholení sporů na ruské kulturní scéně přesídlili Michail Larionov a Natalia Gončarovová v roce 1914 do Paříže. Vůdčí osobností se stal Kazimir Malevič, jenž nejdříve invenčně transformoval podněty kubismu a futurismu, aby potom společně s Ivanem Kljunem přišel s myšlenkami suprematismu, které formuloval formou manifestu v roce 1915.

Malevič svým příkladem ovlivnil mnoho umělců. Patřili k nim Olga Rozanová, Ljubov Popová, Naděžda Udalcová, Sergej Senkin, Ivan Puni nebo Alexander Rodčenko. Jmenovaní se prezentují na výstavě v nejlepších ukázkách. Mezi naprosté unikáty světového umění patří Suprematismus od Kazimira Maleviče z roku 1915, Kompozice Alexandra Rodčenka (1919) či Rozměrná Improvizace 217 Vasilije Kandinského. Vývojové tendence ruské avantgardy jsou zřejmé také v několika dílech jednoho umělce. Michaila Larionova zastupuje fauvisticko-expresivní Ulice v provincii (1910) i neoprimitivistická kompozice Židovská Venuše (1912). Na vzájemné ovlivňování ukazují tři díla Olgy Rozanové z různých období.

Výstava se zpřístupnila veřejnosti díky výjimce od hlavní hygieničky České republiky. Ke vstupu je nutný respirátor, nikoliv test na covid. Jednotlivý zájemce může setrvat v expozici maximálně padesát minut, během jedné hodiny smí vstoupit do galerie nanejvýš pětadvacet lidí. Zaměstnanci nemocnic neplatí vstupné. Přes všechna omezení se úvodní zájem publika jeví jako překvapující.
Rezervace vstupenek: https://www.ajg.cz/rezervace.html

(lho, tzg)
Foto Helena Motyčková

Přidej komentář