Jarní přednáškový cyklus pojedná o řece Vltavě
Jarní část přednáškového cyklu, který pořádá Národní památkový ústav (NPÚ) v Českých Budějovicicích již třicátým čtvrtým rokem, odstartuje v sále NPÚ na Senovážném náměstí v pondělí 3. března. Spojujícím tématem všech šesti jarních přednášek bude řeka Vltava a její povodí. V roce 2025 si celosvětová veřejnost připomíná 150. výročí od prvního uvedení symfonické básně Vltava od Bedřicha Smetany. Při této příležitosti přichází NPÚ s projektem VLTAVA slavná & splavná.
Č. BUDĚJOVICE – Přednášky se zaměří na fenomén řeky Vltavy, která po staletí formovala krajinu a životy lidí, na její historii, kulturní a přírodní dědictví. Mluvit se bude o objevu starého meandru řeky, známém jako Srdce Vltavy, který se ocitl pod hladinou Lipenského jezera mezi Horní Planou a Pihlovem. Odborná řeč bude o plavení dřeva na Novohradsku a jeho zdokonalení v režii šlechtického rodu Buquoyů. Lidé se dozví o Sv. Janu Nepomuckém a jeho smrti ve vlnách Vltavy, uslyší o důležitosti Vltavy jako obchodní stezky (plavilo se nejen dřevo, ale také sůl nebo grafit), nebo o počátcích kláštera ve Vyšším Brodě, pod nímž se vine kultovní česká řeka.
(lho, tzp)
Foto archiv NPÚ
Program přednášek:
3. března 2025, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., Národní památkový ústav
Srdce Vltavy – zmizelá krajina pod hladinou Lipna
V září 2021 vzbudila velkou pozornost zpráva o významném objevu vědců z Katedry geomatiky stavební fakulty ČVUT. Pomocí sonarového průzkumu se jim podařilo pod hladinou lipenského jezera mezi Horní Planou a Pihlovem zachytit meandr řeky, známý jako Srdce Vltavy. Tento objev nejen zjitřil nostalgii milovníků staré řeky, ale také znovu připomněl historický a kulturní význam tohoto místa. Krajina, která byla nejprve zasažena poválečným vysídlením německého obyvatelstva a následně fyzicky i vizuálně překryta vodní hladinou Lipna v roce 1959, tak opět vstoupila do veřejného povědomí. Srdce Vltavy však nebylo jen přírodním fenoménem – po staletí inspirovalo malíře a básníky, kteří v jeho klikatých zákrutech nacházeli jedinečnou krásu a symboliku plynutí času. Přijďte si poslechnout vyprávění Petra Pavelce o zmizelé krajině, její historii, uměleckém odkazu a paměti.
17. března 2025, Mgr. Jaromír Florian, Ph.D., Masarykova univerzita
Plavení dřeva na Novohradsku ve světle meziválečných plavebních programů a reliktů dochovaných v krajině
Splavování dřeva mělo na Novohradsku staletou tradici. Dřevo z pohraničních lesních hvozdů bylo plaveno po místních vodotečích. Dřevoplavební osu tvořily Pohořský potok, říčka Černá a řeka Malše. Ve vyšších polohách ovšem pro tuto aktivitu nebyl dostatek vody ani příhodné profily toků. Majitelé panství – Buquoyové – tento problém vyřešili účelovým nadlepšováním průtoku podle projektu J. F. Riemera, který pomocí důmyslného systému vodních nádrží (klauz) a úprav toků umožnil splavování volného polenového dřeva i dlouhé kulatiny svázané do vorů, což z novohradské soustavy činí evropský unikát. Buquoyové tento technologicky vyspělý systém využívali od konce 18. století až do druhé světové války. Přednáška posluchačům představí plavební soustavu, organizaci plavení dřeva, primárně krátkého polenového, a stav zachování jednotlivých dřevoplavebních objektů.
31. března 2025, Ing. arch. Ondřej Ševců, Národní památkový ústav
Svatý Jan Nepomucký - český národní světec, patron plavců, mostů i gondoliérů. Legendy, mýty a skutečný příběh.
Sv. Jan Nepomucký je nejznámější a nejpopulárnější český národní světec, jehož sochy v typickém postoji můžeme najít nejen po celé Evropě, ale i v poměrně exotických končinách. Jeho skutečný život je bytostně spojen s obdobím vlády Václava IV. a jeho tragická smrt má úzkou souvislost s řekou Vltavou, Karlovým mostem a dalšími reáliemi. Jan z Nepomuku se stal legendou o hodně dříve, než proběhlo jeho svatořečení a jeho socha byla první, která v roce 1683 ozdobila zábradlí Karlova mostu. Co je pravda a co legenda a co všechno víme o tomto vpravdě národním světci?
14. dubna 2025, Michal Plavec, Národní technické muzeum v Praze
Vltava jako důležitá obchodní stezka
Vltava sloužila jako významná dopravní tepna již od 11. století, kdy se v Podskalí vybíralo mýto z vorů pro vyšehradskou kapitulu. Plavba dřeva z jižních Čech byla klíčová pro rozvoj pražských měst. S nástupem Habsburků na český trůn se změnily obchodní toky a po řece se začala dopravovat také sůl ze Solné komory. Na konci 20. let 19. století se přidala přeprava grafitu z jižních Čech po Labi a Vltavě až do Hamburku a Velké Británie, kde sloužil jako mazadlo parních strojů. Rozvoj říční dopravy však komplikovala špatná splavnost Vltavy směrem k Labi, což od roku 1841 omezovalo i osobní paroplavbu – cestující museli být přepraveni po souši až do Obříství. Teprve výstavba hořínsko-vraňanského kanálu v prvním desetiletí 20. století situaci výrazně zlepšila. Přednáška posluchačům přiblíží historický význam Vltavy jako obchodní stezky, vývoj hlavních přepravovaných komodit a technologické změny, které ovlivnily říční dopravu na počátku 20. století.
28. dubna 2025, Mgr. Dr. Phil. Viktor Velek, Ph.D., Ostravská univerzita
„Řeka nám píseň bude hrát“ aneb Vltava hudbou zachycená
Přednáška se zaměří na hudební a kulturní význam řeky Vltavy, především v kontextu slavné symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava. Přednášející se bude podrobně věnovat tomu, jak tato skladba odráží krásy a proměnlivost české krajiny a jak Smetana svým hudebním jazykem zachytil atmosféru této významné řeky. Prozkoumá hudební a historické aspekty skladby, její vliv na českou národní identitu a kulturní dědictví. Chybět nebudou ani hudební ukázky.
5. května 2025, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., Národní památkový ústav ČB
Počátky kláštera ve Vyšším Brodě - legenda a skutečnost
K založení kláštera ve Vyšším Brodě se vážou dvě legendy, které vysvětlují vznik tohoto významného místa. Jedna z nich vypráví o Vokovi z Rožmberka, který při přechodu vltavského brodu málem utonul. Druhá popisuje boj mezi dobrem a zlem, kdy se ďábel snažil zabránit výstavbě kláštera. V těchto příbězích se odrážejí střípky reálné historie, které ovlivnily kulturní a duchovní povědomí o vzniku kláštera. Promítly se nejen do lidového vyprávění, ale také do výtvarného umění. Kolik pravdy se však v těchto legendách skrývá a jaké byly skutečné počátky vyšebrodského kláštera, odhalí přednáška Petra Pavelce.
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ