Malíř Jiří Probošt tvořil na jihu Čech i ve Francii

Vídeňský rodák, ale jihočeský a hlavně rudolfovský patriot Jiří Probošt se vedle úřednické činnosti věnoval velmi intenzivně kresbě a malbě. Řádně ji vystudoval a vytvořil rozsáhlé dílo, které obdivovali návštěvníci mnoha výstav doma i za hranicemi a obohatilo řadu soukromých sbírek. Umělcovu tvorbu aktuálně připomíná expozice Prácheňského muzea v Písku, otevřená do 31. prosince 2024

Malé výstavní síně Prácheňského muzea v Písku hostí od poloviny listopadu do posledního dne letošního roku retrospektivní expozici připomínající rozsáhlé malířské dílo vídeňského rodáka Jiřího Probošta (1880 – 1953), jenž přilnul k hornickému městu Rudolfov v sousedství Českých Budějovic, kde se nejen usadil, ale také portrétoval zdejší osobnosti. Ke krajinářské tvorbě ho vedle Rudolfova inspirovaly také Český Krumlov, Písek, Prachatice nebo Lhenice. Náměty čerpal rovněž při studiu malby ve Francii.

PÍSEK – Světlo světa spatřil Jiří Probošt ve Vídni, kde jeho otec působil jako správce schwarzenberského majetku. Harmonické dětství prožil po boku dvou sester. Stal se berním úředníkem, po vzniku Československa roku 1918 převzal úřad starosty v Rudolfově na dobu určitou do prvních svobodných voleb v roce 1919. Smýšlením byl demokrat, podporoval vládu svobodné republiky. Po předčasném úmrtí první manželky Marie pojal za choť Marii Hradcovou, která do sňatku žila a pracovala v Písku. Zůstali bez potomků, společně jsou pochovaní v Kosmonosech.   

Základy výtvarného vzdělání získal Jiří Probošt na reálce u profesora Petra Rady, otce krajináře Vlastimila Rady, a v kurzu při Městském muzeu v Českých Budějovicích. Učil se také od krajinářů Jana Kojana a Rudolfa Vejrycha. V roce 1935 navštěvoval pražskou privátní školu akademického malíře Josefa Šilhavého a prohloubil si znalosti figurální kresby. Jako řádný posluchač absolvoval v roce 1936 výuku kresby a malby na Ukrajinské akademii výtvarného umění Studio v Praze. Malířství studoval na Akademii de la Grande Chaumiére u Othona Friezse v Paříži, kde začal záhy vystavovat. Zajímal se o styl ruských malířů a snažil se ho uplatnit především v krajinomalbě.

Po návratu z cest se stal námětem malířových prací Rudolfov (nechal si tam postavit vilu) s okolím, dále Český Krumlov, Prachatice, Lhenice nebo Písek, který patřil mezi jeho oblíbená města. Probošt ztvárnil portréty slovenských zemědělců v krojích, portréty obyvatel Rudolfova, zátiší a akty. Pro jeho malbu zůstala typickou jasná barevnost. Věnoval se i kresbě rudkou či uhlem. Patřil k dlouholetým členům Sdružení jihočeských výtvarníků, od třicátých let 20. století byl členem Syndikátu výtvarníků československých. Jeho rozsáhlé a oceňované malířské dílo se dochovalo z velké části v soukromých sbírkách a již za malířova života se dočkalo řady prezentací v Čechách i zahraničí.

(lho)
Foto archiv Prácheňského muzea

Přidej komentář