Manhattan Project: Lidé pohlédli do očí vlastní zkáze

Naplněním Projektu Manhattan, kterým se stalo svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki v roce 1945, poprvé v dějinách lidé pohlédli do očí vlastní zkáze. V divadelní hře Manhattan Project od italského dramatika Stefano Massiniho připomíná Jihočeské divadlo vývoj jaderné zbraně na pozadí událostí 2. světové války a přibližuje charaktery skutečných postav spojených se vznikem tohoto nebezpečného nástroje

Druhou premiérou činoherního souboru Jihočeského divadla v začínající sezoně, tentokrát na pódiu hlavního sálu historické budovy v Českých Budějovicích, se stal titul Manhattan Project z pera italského spisovatele a dramatika Stefano Massiniho v překladu Mariny Feltlové, dramaturgii Olgy Šubrtové a režii Jakuba Čermáka. Sto šedesát minut trvající inscenace (včetně přestávky) vtahuje diváka do závěru první poloviny 20. století, kdy skupina vědeckých kapacit ve Spojených státech vyvíjí atomovou bombu.

Č. BUDĚJOVICE – Projekt Manhattan (slova jsou přehozená v názvu hry) zastřešoval utajený vývoj atomové bomby za 2. světové války. Odstartoval v srpnu 1942 jako reakce na Hitlerovy snahy vyvinout zkázonosnou zbraň a navazoval na vstup USA do válečného konfliktu. Hlavní postavou příběhu je americký teoretický fyzik Julius Robert Oppenheimer (hraje Tomáš Kobr), jenž v reálu řídil práce na vzniku jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos. Inscenace výrazně připomíná také jednotlivé postavy z týmu geniálních vědců, z nichž ti nejpřednější byli židovského původu a emigrovali z Maďarska na konci třicátých let před nacistickou hrozbou.  

Čerstvě kmenový režisér Jihočeského divadla Jakub Čermák si dává záležet na vykreslení osobních profilů Leó Szilárda (Pavel Oubram), Jenö Wignera (David Krchňavý), Paula Erdöse (Jan Lukeš) či Eda Tellera (Tomáš Drápela) a v souladu s autorem Stefano Massinim předkládá příběhy mužů (a jejich intelektuální a emocionální zápasy), jejichž spojení s výrobou ničivé zakázky symbolizuje schopnost strachu podmaňovat si historická vědecká rozhodutí a vytvářet monstra. Každou minutou dramatického děje zároveň jakoby připomíná, že přízrak jaderné katastrofy nadále ovliňuje geopolitickou dynamiku a mezinárodní bezpečnost.  

Další role v působivé inscenaci vytvářejí Teresa Schel (Alexander Sachs, Zpěvačka), Věra Hlaváčková (Vannervar Bush), Zuzana Valešová (Klára, Matka, Sekretářka, Speedy Serber), Jiří Untermüller (Rektor, Celník, Otec, Prezident, Vědec), Taťána Kupcová (Lyman Briggs, Uklízečka, Vědkyně) a Dana Verzichová (Jean Tatlock, Učitelka, Vědkyně). Scénu a kostýmy nachystaly Pavlína Chroňáková a Martina Zwyrtek, hudbu složila Soňa Beaumont, za pohybovou spoluprací stála Daniela Šišková. Při představení se používají rychlé světelné záblesky a kouřostroj. Nejbližší repríza je na programu 30. listopadu.

Ladislav Lhota
Foto Hynek Glos  

Přidej komentář