Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Obnovená Bellarie září jako zelený smaragd v zahradě

300924ber01
Dochovaná rokoková podoba letohrádku Bellarie v zahradě českokrumlovského zámku vznikla za panování knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu v polovině 18. století. Bez výraznějších zásahů přežila do současnosti a interiéry se poprvé otevírají pro širokou veřejnost. Letos završená rekonstrukce stavby si vyžádala náklady ve výši bezmála jednašedesáti milionů korun
29.09.2024 14:38 | Ladislav Lhota

Letohrádek Bellarii vnímala veřejnost po celá desetiletí jako kulisu pro divadelní představení před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Po čtyřleté kompletní obnově za téměř 61 milionů korun se opomíjené budově v zámecké zahradě vrátila původní krása. Vzácně dochovaná stavba se proměnila v rokokový zámek, který ve svých interiérech ukrývá několik unikátů, jež nemají obdoby nikde ve světě. Vedle ojedinělého mechanismu zdviží na jídlo k nim patří výzdoba umělé jeskyně, k jejíž rekonstrukci památkáři využili moderních technologií včetně 3D tisku.

Č. KRUMLOV – Počátkem letních prázdnin se otevřely návštěvníkům vybrané interiéry ve zkušebním provozu. Slavnostní otevření kompletně opraveného rokokového skvostu si správa zámku ponechala na pátek 27. září. Řádné prohlídky odstartovaly o den později. „Kompletní obnova Bellarie se stala jedním z nejnáročnějších stavebních a restaurátorských projektů realizovaných v zámeckém areálu za posledních pětatřicet let. Věřím, že zpřístupnění rokokové zahradní stavby, jediné svého druhu v Evropě, pozitivně rozšíří nabídku Státního hradu a zámku Český Krumlov, zařazeného mezi památky UNESCO,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Budova Bellarie na první pohled upoutá novým barevným řešením fasády. Smaragdově zelenou barvu odhalil pečlivý restaurátorský i stavebně-historický průzkum nejenom na fasádě, ale i na ostatních dřevěných prvcích včetně šindelové střechy. Tu korunují dvě ozdobné vázy, z nichž jedna ukrývá časovou kapsli s poselstvím pro příští generace a informace, jak tradičními postupy pokračovat v další péči o tuto památku. V interiérech letohrádku se podařilo zrestaurovat cenné malby od Františka Jakuba Prokyše z období rokoka, které zdobí stěny sálů v obou horních patrech. Kompletní obnovy se dočkaly i barokní kuchyně a světový unikát, místnost s mašinerií kouzelného stolku.

Zkopírovali stovky mušlí

Funkční zdviž dopravovala pokrmy a nápoje z přízemí do jídelny v horním patře. Další raritou, která se představí lidem vůbec poprvé, je umělá jeskyně ve spodním patře, označovaná jako grotta. V době největší slávy skýtala prostor pro odpočinek šlechtické společnosti během horkých letních dnů. „Její obnova byla vůbec nejnáročnější. Stěny pokrývala štuková výzdoba, do níž dávní umělci zasadili úlomky zrcátek, skel a tisícovky lastur škeblí. Na základě dochovaných fragmentů jsme doplnili zhruba osm set kopií mušlí, vyrobených pomocí 3D tisku nebo z keramiky,“ přiblížil jeden z mnoha detailů českokrumlovský kastelán Pavel Slavko.

V novodobých prostorách, které dosud využívalo Jihočeské divadlo jako šatny pro herce a personál, vznikla expoziční část věnovaná historickému vývoji zámecké zahrady a stavebnímu vývoji Bellarie. Výrazné úpravy se dotkly okolního terénu. Prostory před Belarií oživují nové záhony a travní plochy, opěrnou zeď spodní terasy kryje živý plot z habrů. Celkové náklady na kompletní obnovu letohrádku Bellarie vyšly na téměř jednašedesát milionů korun. Dotace od ministerstva kultury činila bezmála padesát sedm milionů. Národní památkový ústav přispěl k obnově částkou takřka čtyři miliony. Vedle komentovaných prohlídek se bude objekt využívat ke kulturním akcím.

Vzorem pro stavbu protáhlého osmibokého letohrádku se zřejmě stal palác Evžena Savojského Horní Belveder. Předchůdce současné Bellarie, pavilón na zvýšené terase při severozápadní zdi zahrady, nechal postavit na konci 17. století kníže Jan Kristián z Eggenbergu. V polovině 18. století, za knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu, mu architekt Andreas Altomonte vtiskl rokokovou podobu. Stěny umělé jeskyně pokryl Matthias André štukovou výzdobou, do níž zasadil tisíce lastur škeblí, úlomků skel a zrcátek. V následujících stoletích se nedotkly rokokového skvostu žádné výraznější přestavby, proměňovala se pouze barevnost fasády a styl zahradních úprav v blízkém okolí.

(lho, tzp)
Foto archiv NPÚ


300924ber02
300924ber03
300924ber04
300924ber05
300924ber06


Přidej komentář