Odbornící odhadli podobu Žižkova obličeje podle lebky
Od úmrtí husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova uplynulo 11. října 2024 rovných šest set let. Mezinárodní skupina expertů krátce předtím zveřejnila výsledek společného pokusu o vytvoření vědecké aproximace obličeje legendami opředeného válečníka. Týmu odborníků z Brazílie, Itálie i České republiky, ve kterém nechyběli Jihočeši, posloužil deset let starý digitální model čáslavské kalvy, části lebky pokládané za autentický ostatek proslulého rodáka ze zapadlé venkovské tvrze u Borovan na Českobudějovicku.
JIŽNÍ ČECHY – Během rekonstrukce kostela Sv. Petra a Pavla v Čáslavi byl 21. listopadu 1910 objevený zazděný výklenek v severní stěně věže. Nacházely se zde kosterní ostatky, větší zlomek keramiky, rozpadlá látka a snad dvě šindelové dřevěné destičky. Rozhořela se diskuze, zda ostatky patří Janu Žižkovi. První antropologický posudek od zakladatele české antropologie Jindřicha Matiegka neakceptovali další odborníci. K otázce ztotožnění kalvy s osobností Jana Žižky zásadně přispěl antropolog Emanuel Vlček, jenž provedl nový antropologicko lékařský průzkum čáslavského objevu. Profesor Vlček se přiklonil k názoru, že se jedná o autentický pozůstatek Jana Žižky.
Nejnovější výzkum, dosud nepublikovaný v odborném tisku, provedl Ústav jaderné fyziky AV ČR. Radiouhlíkovou metodou datování se zjistilo, že sledovaný jedinec (čáslavská kalva) mohl zemřít kolem roku 1424, tedy ve stejné době, jako Jan Žižka z Trocnova. Při práci s kosterním materiálem, připisovaným vojevůdci z Trocnova, využili odborníci strukturální aproximaci, nejnovější postup forenzní rekonstrukce podle lebky. Metoda vznikla při studiu tváře Sv. Ludmily. Stojí na statistické analýze tomografických skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z celosvětových archeologických výzkumů.
Výzkumu posloužily i kosti Sv. Ludmily
Metrické závislosti v obličejové části lidské lebky a také mezi kostí a měkkými tkáněmi člověka, definované strukturální aproximací, využívají specialisté v kriminalistice i medicíně. To, co bylo definované při studiu kostí Sv. Ludmily, tzv. olomouckých Přemyslovců a nyní Jana Žižky, pomáhá v současnosti mnoha pacientům na operačních sálech nemocnic po celém světě. Forenzní zkoumání a aproximace obličeje podle kosterního materiálu z Čáslavi se uskutečnilo díky počítačovému programu OrtogOnBlender, který je od dubna 2024 využitelný zdarma (Open Source software) a s plnou českou podporou dostupný všem zájemcům o 3D dokumentaci, taktéž lékařům v České republice.
Výsledné přiblížení tváře se prezentuje ve dvou variantách. V prvním případě jde o plně objektivní vyobrazení podle forenzních vědeckých postupů bez drobných obličejových detailů, o nichž nevíme nic konkrétního. Proto je v šedém provedení, se zavřenýma očima, bez vlasů a vousů. Druhý přístup ukazuje plnohodnotný obličej v barvě, doplněný o řadu spekulativních detailů (barva očí, barva vlasů, účes). Tato etapa rekonstrukce obličejů je z velké části uměleckým vkladem. Z výzkumu ani z písemných pramenů nevycházejí informace o barvě očí nebo vlasů, jejich délce, tvaru účesu, odstínu pleti. Spekulativní doplňky vzešly z diskuze antropologů, archeologů a historiků.
Na aproximaci obličeje Jana Žižky spolupracovali následující členové mezinárodního týmu: Cicero da Costa Moraes – 3D designer, ARC team Brazil, Jiří Šindelář – geoinformatik, nestátní nezisková výzkumná organizace Naše historie, Matěj Šindelář – specialista na 3D fotogrammetrii, Naše historie, Zuzana Thomová – archeoložka, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Jakub Smrčka – ředitel Husitského muzea v Táboře, Thiago Beaini – chirurg, Universidade Federal de Uberlândia, Brazílie, Francesco Maria Galassi – antropolog, (FAPAB) Research Center, Avola, Itálie.
(lho, tzm)
Foto Cicero da Costa Moraes
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ