Přednáškový cyklus se vrátí i k Noci na Karlštejně

Českobudějovický Dům U Ferusů byl v 19. století upravený z hospodářského dvora na sídlo rozsáhlé povoznické živnosti. Aktuálně slouží územnímu pracovišti Národního památkového ústavu. V přednáškovém sále se koná již třiatřicet let hojně navštěvovaný přednáškový cyklus. Letošní podzimní část startuje 23. září

Podzimní běh třiatřicátého ročníku přednáškového cyklu pro veřejnost, který pořádá Národní památkový ústav v jihočeské metropoli, startuje v pondělí 23. září. Oblíbená a široce vyhledávaná akce najde i nyní své tradiční zázemí v přednáškovém sále NPÚ v objektu Domu U Ferusů na Senovážném náměstí. Přednášky se konají jednou za čtrnáct dní, vždy v pondělí od 17 hodin. Termíny: 23. září, 7. a 21. října, 4. a 25. listopadu, 9. prosince. Vstup je zdarma.

Č. BUDĚJOVICE – První přednášku s názvem I knihovny mají své dějiny a podtitulem Historie klášterní bibliotéky ve Zlaté Koruně povede historik a knihovník Jindřich Špinar z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. V následujících podvečerech se posluchači mohou těšit na povídání o vojácích rakousko-uherské armády a vývoji jejich uniforem, podrobný výklad o archeologických nálezech, které odhalila stavba jihočeské části dálnice D3, nebo odborné pojednání o fikci a skutečnostech zachycených ve slavném filmovém muzikálu Noc na Karlštejně. 

(lho)
Foto archiv NPÚ

Přehled přednášek:

I knihovny mají své dějiny. Historie klášterní bibliotéky ve Zlaté Koruně
(23. 9. 2024, Mgr. Jindřich Špinar)
Na prohlídkové trase kláštera Zlatá Koruna nebo v oddělení historických fondů Jihočeské vědecké knihovny, uložených tamtéž, se můžeme setkat s fragmenty kdysi významné klášterní knihovny. Její vývoj odrážel historii cisterciáckého konventu. Na procesu utváření a obsahovém profilu tohoto zajímavého knižního souboru si spolu s historikem a knihovníkem Jindřichem Špinarem znovu potvrdíme platnost středověkého bonmotu, který v českém překladu říká, že stejně jako hrady potřebovaly hradby, měly kláštery na svojí obranu bibliotéky.

Šumavská klenotnice, prohlídkový okruh pro 21. století?
(7. 10. 2024, Mgr. Matěj Mejstřík, MA)
Letos na jaře se na hradě Velhartice otevřely nově zrekonstruované prostory pod Jižním palácem. V těchto prostorách byla instalována unikátní expozice příběhu tajného převozu a uložení českých korunovačních klenotů Velharticích v polovině 15. století. Kastelán velhartického hradu Matěj Mejstřík bude hovořit o tom, jak využít prázdná sklepení k objevování silného historického příběhu, jaké místo má v historických expozicích moderní technologie a o dalších výzvách, kterým museli autoři expozice čelit.

Rechle nejen v Lenoře. Tradované omyly a nové objevy
(21. 10. 2024, Mgr. Jarmila Hansová)
Známé rechle v Lenoře a v Českém Krumlově jsou nejčastěji (ne zcela právem) prezentovány jako kryté lávky. Někteří vědí, že sloužily k plavení dřeva. Nikdo se však nezabývá pozoruhodnou konstrukcí rechlí, která skýtá řadu překvapení. Nejnovější výzkum historičky a památkářky Jarmily Hansové mimo jiné napravuje některá zkreslená tvrzení o jejich účelu a objevuje další dochované rechle, skryté pod názvem "krytá lávka."

Císařovi vojáci. Historické vojenské uniformy z let 1848-1908
(4. 11. 2024, Ing. Roman Dáňa)
Češi tvořili nedílnou součást rakouské císařské armády, v jejíchž řadách bojovali ve všech významných konfliktech od 18. až do počátku 20. století. Povídání zaměřené na období vlády císaře Františka Josefa I. vás provede nejen všedním životem obyčejných vojáků, ale také armádních důstojníků z řad nejvyšší šlechty. Akcent bude kladen na příběhy armádních uniforem, které se v hojném počtu dochovaly mimo jiné také ve sbírkách Národního památkového ústavu a které si bylo možné prohlédnout během letních prázdnin na výstavě "Císařovi vojáci" na Státním zámku v Dačicích.

Co přinesla dálnice. Archeologické výzkumy v jihočeské části dálnice D3
(25. 11. 2024, doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D.)
Přednáška přiblíží veřejnosti výsledky archeologického výzkumu v jihočeských lokalitách dotčených stavbou D3. Posluchači se dozví o postupu práce v terénu i v laboratořích a seznámí se s výběrem nálezů z nejvýznamnějších zkoumaných lokalit, jakými jsou např. mohylová pohřebiště v Plavu, pravěká a raně středověká sídliště u Smolína, Žíšova, Horusic, Borku nebo Starých Hodějovic.

Noc na Karlštejně – jak to bylo doopravdy?
(9. 12. 2024, PhDr. Filip Kasl)
Víte, kdo byl Petr, král Cyperský a proč ve skutečnosti navštívil Karla IV.? Víte, kde se nachází a k čemu původně sloužil hrádek Karlík? Tušíte, co nejvíce zaujme středověkého badatele na filmu Noc na Karlštejně? Odpovědi a mnohé zajímavosti o skutečných postavách, místech a předmětech znázorněných ve slavném muzikálu se dozvíte v populárně naučné přednášce archeologa Filipa Kasla.

Přidej komentář