Sudetský tulák oživuje zapomenutá místa a osobnosti
Označení Sudety se týká poměrně rozsáhlé oblasti v dnešním Česku podél hranic s Německem, na severovýchodě s Polskem a na jihu s Rakouskem, kde zasahuje do jihočeského okresu Prachatice (část tzv. Chudých Sudet). Od středověku zde žili lidé převážně německé národnosti, byli však masově odsunutí po druhé světové válce. Nakladatelství Garamond ve společnosti Albatros Media obohatilo knižní trh nevšedním titulem Sudetský tulák (Z historie i současnosti Sudet) z pera Stanislava Dvořáka. Oživuje zajímavá místa, události a osobnosti, mnohdy ke škodě zapomenutá(é).
SUDETY / JIŽNÍ ČECHY – Skoro se nechce uvěřit, co vše Stanislav Dvořák na sto šedesáti osmi stranách bohatě provázených fotografiemi soustředil do textu psaného lehkou a svěží rukou. Rodák z Kadaně evidentně nosí Sudety v srdci. Jejich historii má v malíku a vnímavě prožívá současnost. Napsal již pohraniční thriller Kadanlad a novelu Léta pod psa. Absolvent Univerzity Karlovy, spisovatel, novinář, filmový a hudební publicista, podle internetových zdrojů také buddhista, cyklista, snad umírněný kuřák bylin, ve svém nejnovějším díle uvádí čtenáře do míst s pohnutými dějinami. Líčí nebo alespoň nadhazuje neotřepané příběhy, seznamuje s fascinujícími osobnostmi.
Kniha poukazuje na vojenský prostor Doupov, po léta nepřístupný, kde komunisté srovnali se zemí nejen stejnojmenné město. Zavádí nás do míst, jimiž procházela švédská vojska za třicetileté války a nechala zde stopy. Na zámek Chyše poblíž Doupovských hor, někdejší působiště spisovatele Karla Čapka coby učitele v rodině hraběte Vladimíra Lažanského (tehdy, v roce 1917, explodoval muniční sklad Škodových závodů v Bolevci a událost dodala Čapkovi látku k románu Krakatit). Na zámek Jezeří, který zázrakem přežil hnědouhelnou těžební horečku, což také barvitě vylíčila kastelánka Hana Krejčová při nedávné hojně navštívené přednášce v budějovickém sídle NPÚ.
Idylu vystřídalo utrpení
S autorem se zastavíme na hradě Hauenštejn, který už několik let opravuje nadšenec Pavel Palacký, nebo ve vsi Korunní (Krondorf) proslavené známou kyselkou (za druhé světové války nařídil esesák Himmler zásobovat kantýny SS výhradně minerálkou Sudetenquel z Krondorfu). Padne zmínka o zpustlých zámcích v pohraničí, hřbitově zmizelých měst a vesnic, dřímajícím vlakovém nádraží v Moldavě, vybagrovaném městě Přísečnice, vojenských bunkrech ze třicátých let 20. století, malých vodních elektrárnách z časů rakouské monarchie, nacistickém průmyslovém areálu Sauersack u Přebuzi v Krušných horách. Dozvíme se o podkrušnohorském dialektu němčiny – egerlandštině.
Důležité je připomenutí krušnohorských gulagů. Idylické prvorepublikové lokality se v polovině minulého století změnily na komunistické trestní tábory přeplněné hlavně politickými vězni – mukly (M. U. K. L. = Muž určený k likvidaci). V rámci „akce D“, která započala roku 1949, navozili komunisté skoro jedenáct tisíc vykonstruovaně odsouzených do lágrů Vojna, Nikolaj, Vykmanov 2, Rovnost, Eliáš. V roce 1951 přisunuli režimníci dalších pět tisíc nešťastníků, především do pracovního trestaneckého oddílu Ostrov u Karlových Varů, do tábora Vykmanov. Ocitli se zde také českobudějovičtí hokejisté Zlatko Červený a Jiří Macelis, kteří po propuštění hráli za Karlovy Vary.
Nezmizely jen domy
Specialitu mezi lágry představoval Jáchymov s těžbou uranu exportovaného ve velkém do Sovětského svazu. Při dobývání jáchymovského smolince v krutých podmínkách bez ochranných pomůcek nevyléčitelně onemocněl další vynikající hokejista a mistr světa Bohumil Modrý. Sudety a především Chomutov se staly předválečným působištěm žurnalisty a politika Wenzela Jaksche (1896 – 1966), který se narodil v jihočeské Dlouhé Stropnici. V období 1929 až 1938 byl poslancem československého parlamentu. Po okupaci emigroval do Londýna, odkud roku 1949 přesídlil do Západního Německa. Roku 1953 byl zvolený do Bundestagu, angažoval se ve prospěch vysídlených Němců.
Ze Sudet pocházela řada pozoruhodných osobností. Rodák z Ústí nad Labem Rudolf Sieber se oženil s hereckou star Marlene Dietrichovou. Ve stejném městě přišla na svět atomová vědkyně Lilli Hornig, která po emigraci s rodiči žila v USA a její manžel řídil jaderné zkoušky před shozením bomb na Hirošimu a Nagasaki. Ve Vratislavicích nad Nisou (dnes součást Liberce) se narodil geniální konstruktér a Hitlerův oblíbenec Ferdinand Porsche. Motocykly Böhmerland stavěl Albin Liebisch z Rumburku. Liberecký rodák Otfried Preussler (původně Syrowatka) je autorem pohádky Čarodějův učeň. Herečka Margarete Schellová napsala knihu o pobytu v lágru pro vysídlené Němce.
Sudetský tulák provádí čtenáře pohnutou historií česko-německého pohraničí, která byla odsouzená k zapomnění. Stanislav Dvořák přiznává, že jako školák z Kadaně vůbec neznal slovo Sudety. Neučilo se o tom, nepsalo se o tom. Připadalo mu zvláštní, že v horách okolo se rozpadá spousta zchátralých domů. „Až později mi došlo v plném rozsahu, že z našeho kraje zmizely nejen domy, ale celá kultura – nářečí, literatura, pověsti, písničky, zvyky, jídla, kroje, řemesla. Komunistické školství nám zatajovalo fakta a když už to nešlo jinak, alespoň je překroutilo,“ vysvětluje spisovatel v úvodu knihy, proč ho fascinuje oblast s tajemnou minulostí a také nádhernou horskou přírodou.
(lho)
Foto archiv Albatros Media
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ