Radek Baborák ozdobou Svátků hudby v Praze

Radek Baborák ozdobou Svátků hudby v Praze (foto:www.baborak.com)

06.01.2012 11:04 |

Jubilejní 20. ročník festivalu komorní hudby Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté, bude pokračovat ve středu 25. ledna koncertem věnovaným připomenutí letošního 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské. Poctu české historii složí nejen houslista Václav Hudeček, ale také světoznámý český hornista Radek Baborák spolu se svým ansámblem Česká sinfonietta. Radek Baborák je jednou z nejvýraznějších osobností soudobé české klasické hudby, pojďme si tedy jeho osobnost představit blíže.

Hornista Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti nejen české, ale i mezinárodní hudební scény. Pravidelně sólově hraje s celou řadou světových orchestrů. Spolupracuje se špičkovými dirigenty a hudebníky. Je hostem prestižních festivalů a jeho koncerty jsou přenášeny a natáčeny rozhlasovými a televizními stanicemi po celém světě. Rozsáhlá Baborákova diskografie zahrnuje ceněné nahrávky realizované u předních vydavatelství klasické hudby nevyjímaje EMI, Sony, Exton, Cryston, Suprafon, ArteNova. Baborák je rovněž zakládajícím členem mnoha komorních souborů, jako například Afflatus Quintet, Baborák Ensemble, již zmíněná Česká sinfonietta nebo Český hornový sbor. Repertoár Radka Baboráka obsahuje prakticky celé dílo světové hudební literatury pro lesní roh – od barokních koncertů až po soudobé skladby jemu dedikované.

Svou popularitu si Radek Baborák vydobyl především jako sólohornista Berlínských filharmoniků, kde působil v sezónách 2003-2010. Jako sólista s nimi vystoupil např. na Salcburském velikonočním festivalu se sirem Simonem Rattlem a Ianem Bostrigem (Brittnova Serenáda, vydáno u EMI Clasic), v pražském Stavovském divadle s Danielem Babrenboimem (Mozartův Koncert č.1, vydán u EuroArts)v sále Berlínské filharmonie (Schumannův Koncert pro 4 horny) nebo Koncert Reinholda Gliera pod taktovkou Dimitrije Kitajenka (Digital Hall).

Baborák je stále členem berlínského okteta a sólisticky vystupuje s Berlin Barock Solisten. Spolupracuje však dále s mnoha prestižními orchestry po celém světě, jakými jsou například již zmíněná Berlínská filharmonie, dále Mnichovská Filharmonie, DSO Berlin, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Bamberští symfonikové, Bach Academie Stuttgart, Česká Filharmonie, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Pražská komorní filharmonie, Radio France Orchestre, Philharmonique de Strasbourg, Mozarteum orchestra Salzburg, Komorní orchestr Ference Lizsta, Symfonický orchestr NHK Tokio, New Japan Philharmonic, Saito Kinen Orchestra, Mito Chamber Orchestra, Yomijuri Orchestra, Petrohradská filharmonie, Londýnský královský symfonický orchestr, Helsinská filharmonie, Orchestra de la Suisse Romande nebo RTVE orchestra Madrid. Z dirigentských osobností zmiňme např. takové osobnosti, jakými jsou James Lewine, Seiji Ozawa, Daniel Barenboim, Neeme Jarvi, Simon Rattle a další.

Radek Baborák se narodil v Pardubicích v rodině s dlouhou muzikantkou tradicí. V osmi letech začal hrát na lesní roh ve třídě prof. Karla Křenka a pod jeho vedením se stal vítězem národních soutěží a ve dvanácti letech absolutním vítězem Concertina Praga. O tři roky později získal 3. cenu na soutěži Pražského jara a stal se laureátem Grand Prix Unesco. Od roku 1990-1994 pokračoval ve studiích na Pražské Konzervatoři u prof. Bedřicha Tylšara. Běhen studií zvítězil na mezinárodních soutěžích v Ženevě v roce 1993, v Markneukirchenu v roce 1994 nebo ARD v Mnichově v roce 1994. Obdržel Grammy Classic Award v roce 1995 a cenu Davidow. Paralelně se soutěžními úspěchy, se začala rozvíjet jeho sólová kariéra v mnoha zemích Evropy a v Japonsku.

Souběžně s dráhou sólisty, byl zakládajícím členem Pražské komorní filharmonie, v osmnácti letech mu bylo nabídnuto místo 1. hornisty v České filharmonii, zcela výjimečně bez konkurzu, na kterém setrval dva roky. Od roku 1996 – 2000 působil jako sólohornista Mnichovských filharmoniků. V roce 2001 uzavřel roční exkluzivní smlouvu u Bamberských symfoniků. Jeho působení v orchestrech se uzavřelo v Berlínské filharmonii v sezonách 2003 – 2010.

Zcela samostatnou kapitolu tvoří aktivity na poli komorní hudby. Radek Baborák je členem Afflatus Quintet, který získal první cenu na soutěži ARD v Mnichově. V roce 2001 založil Baborák Ensemble, jehož základní obsazení je lesní roh a smyčcové kvarteto, dále Český hornový sbor, navazující na 300 letou tradici hry na lesní roh v Čechách. V roce 2010 inicioval vznik orchestru Česká Sinfonietta,jehož je uměleckým vedoucím a dirigentem. Jeho členové jsou nejvýraznější čeští hudebníci mladé generace. V duu hraje Baborák s klavíristkou Yoko Kikuchi, harfistkou Janou Bouškovou a varhaníkem Alešem Bártou. Je členem Berliner Philharmonisches Oktett, který je nejstarším souborem v historii Berlínských filharmoniků. Spolupracuje s Berliner barock solisten a dalšími mimořádnými muzikanty, mezi něž patří Yefim Bronfmann, Andreas Schiff, Ian Bostrige, Emanuel Pahud, Albrecht Mayer, Wenzel Fuchs, Lorenz Nasturica, Daishin Kashimoto nebo Guy Braunstein.

Radek Baborák působil jako docent v nadaci Artura Toscaniniho v Boloni, profesorsky hostuje na TOHO University v Tokiu, Escuela Superior de Musica Reina Sophia v Madridu. V současnosti vyučuje také na AMU v Praze.

Rozsáhlá diskografie Radka Baboráka zahrnuje hudbu všech období, originální kompozice pro lesní roh, ale také celou řadu překvapivých úprav. Ocenění se dostalo zvláště jeho interpretaci skladeb J. S. Bacha ve vlastních transkripcích. Nahrávky jsou realizovány u předních vydavatelství klasické hudby.

A na závěr si připomeňme ještě jeden z rozhovorů s Radkem Baborákem, který po jeho odchodu z Berlínské filharmonie připravily Hospodářské noviny (9/2/2010) a ve kterém se Radek Baborák dotýká i své obliby dirigování, jež na Svátkách hudby rovněž předvede:

Není škoda opustit tak prestižní post u Berlínských filharmoniků?

Záleží na úhlu pohledu. Bez osobní zkušenosti, jaké je to hrát v nejlepším orchestru na světě, těžko posuzovat. Byla to krásná a obohacující práce, přinášela uspokojení, ale zároveň jsou ještě i jiné a důležitější hodnoty a ty převážily. Patří k nim i rodina.

Do žádného orchestru už tedy nikdy nechcete?

Pokud to nebude životně nutné, tak asi ne. Odešel jsem vlastně postupně už z pěti souborů. Asi mi to prostředí nesedí. Být členem orchestru znamená, že má zaměstnavatel přednost. A když chce člověk hrát víc sólově a komorní hudbu, tak to nejde dohromady. Ostatně, kam ještě jít po Berlínské filharmonii...?

Leda se uplatnit jako dirigent...

To ukáže budoucnost. Teď budu intenzivně sólově hrát a dirigování studovat paralelně. Hraní nechci opustit.

Co vás táhne k taktovce? Zážitky z pódia při velkých symfoniích?

Cítím potřebu slyšet skladby, jak si je představuji já sám. Vím, jak je nechci slyšet, a jako dirigent se můžu snažit, aby konečný výsledek byl takový, jak hudba oslovuje mne. Instrumentalista může růst jen do určité míry. Další růst je u mě možný k dirigování. Jako když se ve sportu hráč v nejlepším rozhodne skončit, ale není z něj třeba podnikatel - zůstane naopak v prostředí, které zná, a stane se trenérem.

Kam směřujete jako sólista?

Vytipoval jsem si koncerty, které stojí za to hrát a natáčet. V baroku a klasicismu jich je zhruba patnáct, v romantické hudbě a v hudbě novější také tak. Některé jsou kvalitní, a nejsou přesto hrané - do programů se často dává jen Mozart a Richard Strauss. To bych chtěl změnit. Za výhodu považuji, že můžeme hrát hudbu čtyř nebo pěti staletí.

Lednový koncert 20. ročníku Svátky hudby v Praze, na kterém se Radek Baborák premiérově představí, se uskuteční 25. 1. od 19:30 hod. v Kostele sv. Šimona a Judy v Praze. O této události jsme vás již informovali v samostatném článku. Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketstream. Více informací naleznete na www.svatkyhudbyvpraze.cz