Svátky hudby v Praze vzdají poctu české historii

Václav Hudeček, Svátky hudby v Praze vzdají poctu české historii

06.01.2012 11:39 |

Ve středu 25. ledna se v Kostele sv. Šimona a Judy v Praze uskuteční první „ponovoroční“ koncert jubilejního 20. ročníku festivalu komorní hudby Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté, který bude tematicky svázán s českou historií a s připomenutím letošního 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské. Na koncertě se vedle hostitele, houslisty Václava Hudečka v dílech Dvořáka, Rösslera Růžičky a Mozarta představí renomovaný český hornista Radek Baborák spolu se svým ansámblem Česká sinfonietta.

Asi každý z nás si vybaví, že za dob svých studií zaslechl něco o listině jménem Zlatá bula sicilská, která byla vydána ve snadno zapamatovatelném roce 1212, tedy v období vlády krále Přemysla Otakara I. Proč však dokument nese přízvisko „sicilská“ a v čem spočívá jeho význam? Tento soubor tří listin vydal Přemyslu Otakarovi I. v Basileji budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název tohoto dokumentu je odvozen od jeho pečeti, Fridrich II. totiž jako tehdejší král Sicílie říšskými insigniemi dosud nedisponoval. Zlatá bula sicilská upravovala definitivně vztah českého krále a českého království k císaři a říši římské. Českému králi bylo přiznáno právo dědičnosti královského titulu, titul říšského arcičíšníka a kurfirtská hodnost, opravňující volit římského císaře. Morava se stala nedílnou součástí Českého království, Čechy mohly být udíleny jako léno římskými panovníky jen doma přijatému králi, český král měl navštěvovat říšské sněmy v Norimberku, Bamberku a Merseburku a absolvovat říšské korunovační jízdy do Říma. Význam tohoto dokumentu je tedy pro České země nedozírný a pro zájemce o historii můžeme jen doporučit jeho digitalizovanou podobu, kterou naleznete zde. Originál listiny je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze, fond „Archiv České koruny“, inv. č. 2. Latinský text vydal G. Friedrich v souboru: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae.

Hudebně si tuto významnou událost připomene v dílech převážně českých autorů, kterými jsou Antonín Dvořák a František Antonín Rössler známý též pod italským pseudonymem Francesco Antonio Rosetti neboli Růžička. Dvořákovo dílo orámuje první polovinu programu, neboť koncert zahájí jeho předehra Můj domov a před pauzou uzavře Dvořákův Mazurek. Předehra Můj domov či Domov můj je součástí scénické hudby, kterou Dvořák zkomponoval ke hře Františka Ferdinanda Šamberka „Josef Kajetán Tyl“ a je vystavěna na variacích Škroupovy písně „Kde domov můj“, tedy české hymny, a lidové „Na tom našem dvoře“. Druhou Dvořákovou skladbou, která na programu koncertu zazní, bude jeho Romance pro housle a orchestr, Op. 11. Toto posluchačsky vděčné a oblíbené dílo Dvořák vytvořil přepracováním druhé věty Smyčcového kvartetu č. 5 f moll a věnoval je slavnému českému houslistovi Františku Ondříčkovi. Poslední ukázkou tvorby tohoto velikána české hudby bude Mazurek pro housle a orchestr Op. 49. Mazurek zkomponoval Dvořák na přání svého nakladatele Simrocka, který po úspěchu Slovanských tanců žádal od skladatele drobný kus pro housle v obdobném stylu. Toto dílko věnoval Dvořák španělskému houslistovi a skladateli Pablovi de Sarasatovi.

František Antonín Rössler byl český kontrabasista, dirigent a hudební skladatel 18. století, který se však hlásil k německé národnosti. Pocházel však velmi pravděpodobně ze severočeských Litoměřic nebo Mimoně. Svou profesní kariéru zahájil Rössler Rossetti v kněžském semináři v Praze, avšak ač dosáhl vysvěcení na kněze, požádal Vatikán o udělení dispenze, aby se mohl nadále již věnovat pouze hudbě. Svou hudební dráhu započal u hraběcího orlowského pluku a posléze přešel do služeb bavorského hraběte Ernsta Öttingen-Wallersteina a začal používat italské znění svého jména. Jeho skladatelská sláva se brzy začala šířit za hranice a již ve svých třiceti letech vydával své skladby u renomovaného lipského nakladatelství Breitkopf & Härtel. Velké úspěchy zaznamenal i v Paříži, ale stále se potýkal s finančními problémy. Rozhodl se proto opustit dvůr knížete z Öttingen-Wallersteinu a v roce 1789 odešel k vévodovi Friedricha Franze I. ze Zvěřína, kde posléze vytvořil řadu vokálních skladeb. V roce 1792 jej pruský následník Fridrich Vilém III. povolal do Berlína, aby v rytířském sále královského zámku provedl své oratorium Jesus in Gethsemane a kantátu Hallelujah. Ještě v témže roce však v Ludwigslustu 30. června 1792 Rössler zemřel na následky dlouhodobých dýchacích potíží. Jeho skladatelský odkaz je spjat s obdobím vrcholného hudebního klasicismu a zahrnuje celou řadu kantát a dodnes velmi ceněných skladeb pro komorní orchestr, v nichž dominovaly různé dechové nástroje, z nich pak zejména skladby právě pro lesní roh, fagot a příčnou flétnu. Předpokládá se, že právě jeho koncerty pro lesní roh, z nichž si posluchači na koncertu vyslechnou Koncert č. 1 Es dur, posloužily jako vzor Mozartovi pro jeho 4 hornové koncerty.

A s tvorbou Rösslerova současníka Wolfganga Amadea Mozarta se na koncertu rozloučíme. V druhé polovině večera totiž v podání České sinfonietty zazní jeho Sinfonie č. 38 D dur, KV 504 zvaná Pražská. Tato symfonie vznikla několik měsíců po úspěšném pražském provedení Figarovy svatby a je jednou z posledních Mozartových symfonií. Její název vychází z prvního provedení skladby, které se konalo 19. ledna 1787 v pražském Nosticově divadle. Lze jej chápat jako hold Praze, ve které Mozartova díla dosáhla porozumění u obecenstva a která skladatele podnítila k dílům nejvyšší umělecké úrovně a její premiéra byla jedním z Mozartových největších triumfů.

Tolik tedy k hudební nabídce lednového koncertu Svátků hudby, kterou si posluchači budou moci vyslechnout v intepretaci houslisty Václava Hudečka a hornisty Radka Baboráka. Baborák je přední český hornista, žák vynikajícího českého hornisty Zdeňka Tylšara, vítěz mnoha mezinárodních interpretačních soutěží, bývalý sólista Berlínských filharmoniků a ve výčtu superlativů, které bychom mohli s jeho jménem spojit, bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Ostatně této osobnosti se věnujeme ještě v samostatném článku. Oba sólisty doprovodí Baborákův ensemble Česká sinfonietta. Vznik tohoto orchestru inicioval Radek Baborák v roce 2010 a je jeho uměleckým vedoucím a dirigentem. Jeho členové jsou nejvýraznější čeští hudebníci mladé generace.

Lednový koncert 20. ročníku Svátky hudby v Praze se tedy uskuteční 25. 1. od 19:30 hod. v Kostele sv. Šimona a Judy v Praze. Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketstream. Více informací naleznete na www.svatkyhudbyvpraze.cz