Život s Downovým syndromem od války po současnost
Výstava soukromých fotografií ze života Marcely Mrkvové, ženy s Downovým syndromem, zachycuje její život s postižením od roku 1938 do roku 2010
Praha 10. ledna 2018: Kavárna Bílá Vrána (www.kavarnabilavrana.cz), sociální podnik provozovaný POHODA o.p.s, zve na výstavu fotografií ze života Marcely Mrkvové (*1938 - †2010), ženy s Downovým syndromem, která žila ve šťastné rodině navzdory těžké době. Bílá Vrána je sociální podnik Ve Smečkách 5 na Praze 1, kde pracují lidé s mentálním postižením. Výstava je součástí projektu Momentální scéna, který podporuje právě zaměstnávání lidí s postižením. Výstava je k vidění od 10. ledna do konce února.
Příběh Marcely Mrkvové vypráví o tom, jak se jedna rodina vypořádala s narozením holčičky s Downovým syndromem. Také je to příběh o tom, jak se se svým životem vypořádala sama Marcelka. Tento příběh je ukázkou toho, jak silná rodičovská láska přináší celoživotní důvěru v sebe, v lidi a svět. Tento příběh může ukázat lidem, že i s postižením se dá prožít krásný a plnohodnotný život.
Výstava zahrnuje fotografie a autentické zápisky ze života paní Marcely Mrkvové. Autorem desítek fotografií je z velké části její otec, pan Adolf Mrkva. Autorkou zápisků je Marcelka sama. Série záběrů zachycuje zvláštní holčičku ve všedních situacích – učí se chodit, s maminkou si čtou z knížky, se slepicemi na dvorku, nostalgie oprýskaných zdí vesnických stavení, koupání v plechové vaničce, před kostelem na Jiřího náměstí, první svaté přijímání, sběr jablek v sadě. Pozdější fotografie pak zachycují její život v rodině i ve společnosti – návštěvy příbuzných, v lázních, v tanečních, jako učnice v dílně, na každoročních masových rekreacích zdravotně postižené mládeže.
Dítě s Downovým syndromem ve válečné době
Marcelka Mrkvová se narodila 2. 4.1938 v Praze jako jediné dítě Štěpánky Mrkvové a Adolfa Mrkvy (o němž říkala, že byl po Štefanu Kábrtovi československým prezidentem). Marcelka se narodila s Downovým syndromem. S rodiči bydleli v bytě v Polské ulici v Praze na Vinohradech. Tatínek pracoval na ministerstvu zdravotnictví, kde podle vlastních slov Marcelka posléze pracovala taky, zvedávala tam telefony. Maminka byla v domácnosti a starala se o Marcelku. Marcelka nastoupila v roce 1945 do základní dívčí školy na Vinohradech, ale byla kvapem přeřazena do zvláštní školy ve Slezské ulici. Tam se naučila číst, psát, počítat. Poté se vyučila zahradnicí na zvláštní učňovské škole na Vyšehradě a chodila do práce. Nejdříve pracovala v zahradnictví a posléze byla baličkou polárkových dortů v krabičkárně v Polárkárně. Marcelka vždy ráda pracovala. Maminka ji naučila vařit, péct, prát, nakupovat, uklízet, háčkovat - zkrátka vést domácnost. Marcelka se plně účastnila života své rodiny a jejího společenského prostředí. Dle řady fotografií a seznamů adres lze soudit, že rodina udržovala blízké vztahy s dalšími příbuznými. Chodili do opery, jezdili do lázní, do Alp, na rekreace do Tater.
Dokud žili její rodiče, Marcelka nebyla registrována na úřadě sociální péče, protože to nebylo potřeba. Po smrti maminky Marcelka zůstala ve svých 60 letech sama a musel jí být ustanoven veřejný opatrovník. Paní, které maminka odkázala byt za to, že se o Marcelku nadosmrti postará, jí chtěla umístit v ústavu. Marcelčina opatrovnice tehdy oslovila o.p.s. Pohoda, a protože Marcelka nechtěla z bytu, kde žila celý život, odejít, začal tam za ní docházet asistent Pohody. Na návštěvy za ní začala chodit paní Ivanka, skoro stejně stará paní s Downovým syndromem. Skamarádily se a Marcelka nadšeně souhlasila s přestěhováním do chráněného bydlení Pohoda v Sokolské ulici. Paní Marcela Mrkvová žila v chráněném bytě na Sokolské ulici v Praze dvanáct let, od samého vzniku organizace Pohoda. Až do pozdního věku byla velice energická a tvrdohlavá, veselá a velmi laskavá.
Ve věku 72 let nás v listopadu 2010 náhle opustila. Marcelka byla jedním z nejdéle žijících lidí s Downovým syndromem. Zbyly nám po ní fotografie, zápisky, předměty, vzpomínky, ze kterých skládáme její příběh.
Co je to POHODA?
POHODA o.p.s. je nezisková organizace, která poskytováním sociálních služeb podporuje normální, důstojný život lidí s postižením. POHODA je zřizovatelem sociálního podniku kavárna Bílá Vrána, Ve Smečkách 5,
Praha 1 – www.kavarnabilavrana.cz, která zaměstnává lidi s mentálním postižením. Mezi další služby POHODA o.p.s. patří chráněné bydlení, denní stacionář a osobní asistence.
Tagy: výstava
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ VYHLEDÁVÁNÍ V PIS